9.kapitola

21. prosince 2009 v 17:43 | Misha |  Catherine a spol.
9.kapitola - Famfrpál

Mladá dívka kráčela ke srázu a už z dálky slyšela vlny, jak naráží do útesů, vítr vanul a na bosých nohou cítila vlhkost - byla to rosa nebo déšť? Byla tma a na obloze neviděla měsíc, byla úplná tma, kolem jen rozeznávala obrysy vzdálených stromů a malého stavení v horizontu. Věděla, že musí jít dál. Slyšela ržát koně, měli hlad a báli se vichřice, která rozrazila vrata stodoly. Najednou ucítila, že není sama. Zastavila se a otočila.

"Myslíš, že dokážeš utéct?"

Catherine se s trhnutím probudila. Bylo šero a chladný vzduch, někdo nechal pootevřené okno a zdi ve věži byly stále chladné. Zachumlala se do peřiny a snažila se zhluboka dýchat, aby se uklidnila. Měla až příliš živý sen a pamatovala se z hodin Jasnovidectví, že to nikdy neznačí náhodu. Rozhodla se, že se pokusí znovu usnout a to se ji po chvíli splnilo, ráno se na sen už ani nepamatovala.

"Ty lívance jsou skvělé, Leo, dej si taky, musíš nabrat sílu! Čeká nás první zápas tohoto školního roku, brankář by neměl padat hlady," snažila jsem se povzbudit kamarádku a nenápadně jsem se při nabírání další várky dotkla ruky mého přítele Matta, který se ke mně přitiskl alespoň nohou. Stále jsme vztah tajili, alespoň veřejně a hlavně před mým bratrem a přáteli. Bylo to ale těžké, málokdy se nám podařilo vyhradit si čas každý den tak, abychom jej strávili v ústraní a měli alespoň něčím zajímavou schůzku - v poslední době jsme taky museli mít častější tréninky, abychom se připravili na zápas se Zmijozelem. Naštěstí byla sobota a v neděli se šlo do Prasinek, v případě výhry jem plánovala oznámit naši 'novinu' dvouměsíčního výročí vztahu oznámit Jamesovi u Tří košťat, jakmile by v sobě měl dostatečné množství máslového ležáku. Lily slíbila, že by seděla s námi, tak si vůbec nedokážu představit, jak bude reagovat. Ostatně není nám 12 a s Mattem jsme nepřekročili žádnou metu mimo jednoho vážně skvělého mazlení u Bublinatých keříků za skleníky - štěstí, že nás vyrušil Hagrid. Od incidentu z umýváren mě Matt přitahuje víc, ale já bych ráda počkala, je to přece normální. Moc nenaléhá, ale vypadá, že mu to vadí. Leah zjistila, že několik měsíců chodil s Heather, s tou určitě přešli mnohem dál. Coura. Holky ji v jejím přesvědčení podporovali, přece jenom by mohla otěhotnět a to se přece dělá až po svatbě, vždyť jsou 80. léta, éra hippie byla tátova parketa. Jen škoda, že když si o tom chtěla s Mattem promluvit, nijak to nešlo, vždy když to zašlo už dál, jen jsem ho zastavila a skoro pokaždé se omluvila, pořád jsem měla z jeho reakcí pocit, že je za co.

"Chtěla bych, aby to bylo v tou pravou chvíli, nezlob se, zlato,"pověděla jsem v jeden večer, když jsme byly v místnosti, kterou mi ukázal Sirius, a zrovna jsme využívali tu neuvěřitelně měkkou polstrovanou dvousedačku a já po chvíli skončila povalená a pod Mattem.

"Mohl bych tě alespoň ještě chvíli líbat?" procedil a bez čekání na odpověď mě stále držel pod sebou a hladil mi boky. Jen jsem zavrněla blahem a protáhla se, abych se k němu víc přitiskla. Taky mi to dávalo zabrat, ale mazlit se přece můžeme. Už jsem přemýšlela, že bychom přece jenom mohli přejít na třetí metu.

".. Tichošlápku, kam nás to vedeš?" zaslechla jsem kousek od nás po zvuku otevírajícího se vchodu a naprosto instinktivně jsem Matta stáhla s sebou za sedačku do keře.
"Škoda, že s námi nebyla Kitty, ten pohled stál za to!"odvětil hlas jmenovaného a v našem zorném poli se objevila čtveřice párů noh doprovázená oddychováním a smíchem po útěku nejspíš před školníkem.
"Víš, že tentokrát by nás viděla v naší zvířecí podobě, Siriusi," odpověděl hlas Remuse Lupina.
"To sice ano, ale vyvěsit girlandy z ovoce braného tvorům z Asie, které je jejich jedinou potravou, na protest proti jeho konzumaci a exportu by se jí moc líbilo," povídal nadšeně můj bratr a já se uchechtla. Hned jsem si dala ruku před pusu. Snad mě nikdo neslyšel.
"Poslední dobou ji vůbec nevídám, je všechno v pořádku, Jamesi?" zeptal se ustaraně Remus.
"Taky jsem si všiml, ale asi má toho moc do školy, zapsala se letos do nějakých hodin navíc. Mám šikovné a ambiciózní dvojče!"
"Taky mnohem krásnější..." slyšeli jsme už z větší dálky a vzápětí zvuk zavíraných dveří značící to, že Pobertové byli pryč z místnosti.
"Musíme mu to říct. Není to fér vůči nikomu a vůči tobě nejvíc, Matte. Co myslíš?"
Oba jsme se sbírali ze země a já poslušně držela, když mi z vlasů vybíral větvičky.
"Asi ano, kotě, byl bych rád, kdybych tě mohl mít u sebe častěji a nesledovat, kdo nás vidí a kdo ne. Stejně se to brzy roznese, nedávno nás viděla jedna holka ze třeťáku".
Nasadila jsem psí oči:
"Mohli bychom si na to sednout po zápase v Prasinkách, třeba u Tří košťat nad máslovým ležákem?"
"Že jsi to ty a mám tě tak rád," odpověděl s úsměvem a přitáhl si mě k sobě.


"Takže... Máme tu první zápas tohoto roku, několika z nás taky posledního. Víme, že Lestrange má taky pár nových hráčů, obzvlášť nového brankáře a nevíme, jak jsou dobří. Ale my máme taky nové posily a jsme silný tým. Máme toho nejlepšího chytače, úžasnou brankářku, rychlé odrážeče a ty nejlepší střelce," povzbuzoval Matt své famfrpálové družstvo před zápasem. Cath si všimla, že když říkal střelce, tak se díval na ni a trochu se pousmál.
"Zmijozel nemá šanci, pohár je náš!" řekl a družstvo souhlasně vykřiklo.
"Jdeme jim nakopat prdele!" vykřikl James a všichni vyskočili na nohy a zamířili na hřiště. Kapitáni družstev zamířili doprostřed hřiště, kde si měli podat ruce. Všichni byli na předepsaných pozicích a čekali, až profesor Brugley zahájí zápas. Vypustil zlatonku a vzal camrál.
"Zápas může začít!" vykřikl a vyhodil camrál. Cath se po něm ihned vrhla.
"A JE ODSTARTOVÁNO!" křičel do megafonu Sirius.
"JAK MŮŽETE VIDĚT, NEBELVÍRŠTÍ I ZMIJOZELŠTÍ MAJÍ NOVÉ BRANKÁŘE! NEBELVÍRŠTÍ JSOU V SESTAVĚ WATERSON, POTTER, POTTEROVÁ, MARKOWICH, WHITEOVÁ, FOSTER A RODGER! VĚŘÍM, ŽE SLEČNA WHITEOVÁ CHYTNE VŠECHNY STŘELY, OBZVLÁŠŤ KDYŽ JE TAK KRÁSNĚ OBD..ALE PANÍ PROFESORKO, JÁ JEN KONSTATUJI FAKTA!" komentoval Sirius a Cath se zasmála.
"ZMIJOZEL JE V SESTAVĚ MALFOY, LESTRANGE, ROSIER, ROWLE, CRABE, GOYLE A NA POSTU BRANKÁŘE...EHM...BLACK." Sirius se na chvíli odmlčel a Cath střelila očima na Zmijozelskou branku. Vytřeštila oči, když spatřila mladšího bratra Siriuse jak se samolibě usmívá.
"Cath, vnímej!" uslyšela a opět se zapojila do hry.
"MÍČ MÁ WATERSON A NAHRÁVÁ MARKOWICHOVI, TEN OPĚT WATERSONOVI A MÍŘÍ NA BRANKU. JEŠTĚ STIHNE NAHRÁT POTTEROVÉ A TA STŘÍLÍ A DÁVÁ PRVNÍ GÓL! DESET NULA PRO NEBELVÍR!" křičí Sirius a Nebelvír zajásá.
"CAMRÁL MAJÍ OPĚT NEBELV...CO TO BYLO?! TY BRAMBORO ZKAŽENÁ, CO JAKO DĚLÁŠ?!" vykřikl Sirius, když Cath se jen taktak vyhla potlouku.
"Pane Blacku, jestli se nezklidn.."
"ANO PANÍ PROFESORKO, JEDEME DÁL!"přerušil jí Sirius drze a komentoval dál. Matt přilétl ke Cathie a ustaraně se zeptal: "V pohodě?"
"Jo," řekla Cath a pokračovalo se.
"ROSIER MÁ CAMRÁL A NAHRÁVÁ ROWLEOVI A TEN JE UŽ SKORO U BRANKY... A KOČKA WHITEOVÁ VYCHYTÁVÁ TU JEHO TRAPNOU FINTU! DOBŘE WHITEOVÁ, CO DĚLÁŠ VEČER?"
"BLACKU!"
"PANÍ PROFESORKO, SAMOZŘEJMĚ NEMÁTE PROČ ŽÁRLIT, VY JSTE TA JEDINÁ ŽENA MÉHO SRDCE...." Všichni už byli mrtví smíchy. Jimmyho smích jsem slyšela snad přes celý hřiště. Málem jsem přehlédla Malfoye, který prudce přilétl ke mně a zastavil vedle mě. Probodla jsem ho nenávistným pohledem. On se podíval pobaveně a celou mě sjel pohledem.
"Ale, Potterová. Málem bych tě nepoznal. Zřekla ses rodiny?" řekl a sjel pohledem na můj hrudník.
"Za to ty jsi pořád stejně odporný!" řekla sem znechuceně.
"Miluješ mě?"
"Nenávidím tě, ty špíno kouzelníků!" vyprskla Cath na Malfoye, když vzpomínala, jak týral skupinku mudlovských studentů - bez trestu.
"Dávej si pozor co říkáš, Potterová. Hádal bych se, kdo je z nás dvou větší špína kouzelníků," řekl chladným hlasem a odletěl pryč. Probodla jsem ho nenávistným pohledem a pokračovala v zápase.
"ZMIJOZEL DAVÁ GÓL. JE TO ŠEDESÁT ČTYŘICET PRO NEBELVÍR! NO TAK CATH, POUŽIJ SVOU SÍLU PŘITAŽLIVOSTI.... TEDY SVÉ FÍGLY NA ZMIJOZEL!! VÝBORNĚ, POTTEROVÁ MÁ CAMRÁL, NAHRÁVÁ WATERSONOVI A TI DVA SI PŘIHRÁVAJÍ PŘES CELÉ HŘIŠTĚ. TEDA TI DVA jSOU VÝBORNĚ SEHRANÍ! A POTTEROVÁ DÁVÁ GÓL! SUPER CATHERINE! SEDMDESÁT ČTYŘICET PRO NEB...A CO SE TO DĚJE?" zarazil se Sirius.
"POTTER A MALFOY LETÍ ZA ZLATONKOU!" vyřvával Sirius do megafonu. Matt přilétl ke Cath.
"Dáme ještě jeden, poleť!" řekl se šibalským pohledem. Cath se na něj zazubila a bok po boku vyrazili k Lestrangeovi, který měl camrál. Hravě ho zmátli, získali camrál a týmovou prací se dostali k zmijozelské brance.
"ALE CO SE TO DĚJE?? CATHERINE S MATTEM SE ROZHODLI JEŠTĚ PŘED SKONČENÍM ZÁPASU DÁT POSLEDNÍ GÓL!! JAMES POTTER, NEJNADANĚJŠÍ CHYTAČ BOK PO BOKU...TEDY SAMOZŘEJMĚ JAMES JE O KOUSEK VEPŘEDU... S MALFOYEM SE ŘÍTÍ PO ZLATONCE... MATTHEW WATERSON DÁVÁ GÓL A HNED NA TO POTTER CHYTIL ZLATONKU!! JOÓ, NEBELVÍR VYHRÁVÁ 230:40!! POHÁR JE NÁŠ, VY SRÁČI!!!"
Nebelvírský tým obletěl vítězně celé hřiště a poté přistál uprostřed a každý poplácával Jamese po zádech. Cath se ocitla vedle Matta a celá rozradostněná ho objala. Zírala do jeho rozzářených očí a nevnímala nic, jen jeho krásnou tvář a ten něžný pohled patřící jen a jen jí. Vůbec jí nevadilo, že kousek od nich stojí její bratr a skoro celá nebelvírská kolej.
"Zmizme odtud.." řekl Matt omámeně a ruku v ruce se prodírali davem pryč.
Proplížili do hradu a zamířili k astronomické věži. Udýchaní se zastavili nahoře a Matt opřel Cath o stěnu. Hravě se k ní přibližoval a tiskl se k ní. Cath ukončila tu vzdálenost mezi jejich rty a něžně spojila jejich rty. Chvíli se jen něžně líbali, ale postupně se jejich polibek prohluboval. Za chvíli už z toho byla vášnivá hra jazyků. Ale přerušili je kroky a dívčí smích.
Matt se odtrhl od Cath a otráveně protočil oči a už se chtěl jít schovat.
"Ne, počkej.." řekla Cath achytla ho za ruku. Šibalsky se na něj podívala a přitáhla ho zpátky.
"Může to být James." řekl a v očích mu nezbedně jiskřilo.
"Tak ať... Mně to nevadí. Hlavně, že jsi tady ty," řekla Cath a toužebně ho znovu políbila.
Kdosi vtrhl se smíchem na věž a až po chvíli si uvědomil, že tam není sám. Písklavý smích ustal. Cath se odtrhla od Matta a podívala se, kdo to vlastně je. Ihned ztuhla.
"Vidím, že je tady obsazeno...," řekl Sirius a nenávistně se podívá na Matta. Po boku má nějakou blonďatou prsatku, která očividně moc nechápe.
Mattovi se nelíbil Siriusův pohled, tak vezme Cath kolem pasu, přitáhne ji k sobě a řekne: "Jo,máš pravdu, je tadyobsazeno. A nevím, proč by to tobě mělo vadit"
"Mně ne, ale Jamesovi by mohlo..." odpověděl samolibě.
"Siriusi, jsme spolu od začátku roku, zítra mu chceme všechno říct. Máme se rádi," řekla jsem poplašeně a přitulila jsem se k Mattovi. Sirius jen pokývl hlavou a jakoby mu snad došla slova.
"Uvidíme se v noci na oslavě," řekla jsem a zamířili jsme pryč, abychom jim místo nechali, ", ale prosím, neříkej to zatím nikomu!"
Chtěla jsem se na kamaráda usmát a podívala se mu do očí. Zarazilo mě, že v nich vidím smutek. Díval se na mě a já začala mít pocit, že se na mě jako na sestru nedívá. Zaraženě jsem se odvrátila a celou cestu nemohla tuhle myšlenku dostat z hlavy, ale na oslavě ve společenské místnosti a po pohledu na něj a blondýnu líbající se na pohovce v pozdějších hodinách jsem změnila názor.

 

Rozcestník

20. prosince 2009 v 21:30 | Misha |  Povídky
:-)

5.kapitola

13. dubna 2009 v 18:35 | Misha |  Kouzelný život v sedle
Je tu další velikonoční kapitolka k Životu!:-) Nic se tam zatím neděje, ale je to ještě pořád takový začátek před rozjezdem.:-) Takže si ji užijte!
P.S. Věnování:
^-^miki-sek^-^
Kátikačerka
Angel
PP.S: Krásné Velikonoce!!:-)
 


8.kapitola 2/2

29. května 2008 v 21:11 | Misha |  Catherine a spol.
Druhá část kapitolky!!! Jem ráda, že už se konečně zveřejnila,ptž mě ten blbej blog.cz už pořádně štval! Vůbec mi nešlo nic změnit,přidat,prostě vůbec nic!!

Další články


Kam dál